Falco po další operaci

Protože se mi ani po třech měsících Falcovo stav nepozdával, tak jsem se jednoho krásného, slunečného dne zeptala pana doktora Mikulici, zda je to normální aby měl bolesti a nohu stále odlehčoval. Dostalo se mi ujištění, že to normální není a je třeba zjistit, kde je chybka. Chybka byla, v podobě citlivosti na šrouby co drží titanovou destičku. Tak jsme se hned dohodli na termínu operace. Falco jel 29.6 opět ráno do Ústí na kliniku, kde jsem ho předala do jejich milé péče, Falco mě do ordinace doslova vtáhl, všechny oběhl, přivítal se, zkontroloval celou ordinaci aby se nakonec uvelebil u doktora :-)). Odpoledne jsem si jej jela vyzvednout, kde nám doktor vrátil celého psa i se šroubečkama a titanovou destičkou v sáčku, ukázal nám rtg snímky, kde bylo krásně vidět, že kolem šroubků to měl celé zbytnělé, ale jinak nikde žádná známka zánětu v kostech nebo něco podobného. Dále nám ukázal, že kostní štěp a vše ostatní drží krásně na svém místě a navíc mu na mou žádost udělal kontrolní snímky kyčlí, kde mi ukázal, že k žádnému zhoršení nedošlo. Kyčel je pořád stejná jako když jsem ho snímkovala kuli uchovnění. Navíc mě potěšil větou "nemusíte se bát, tenhle pes na kyčle rozhodně neodejde, pevně drží v jamkách i přesto, že na jedné je displazka". Tak aspoň něco :-)). Falco dvoutýdenní léčení tentokrát přestál bez obtíží, bez lumpáren a tak po dvou týdnech mohly svorky ven (měl je místo klasických stehů), jizva se krásně zhojila a Falcouš už zase běhá a prozatím to vypadá, že bolesti nemá. A o to mi šlo především, aby mohl běhat a lenošit aniž by měl bolesti. Do výcviku se již nevrátí, ani výstavy s ním již neplánuji, chci mu dopřát jen klidný život u nás a budu doufat, že už se nic nepřihodí.